Království Answer-kapitola patnáctá
16. 3. 2008
Kapitola 15:Tajemství Rawaldovi sochy
Ikdyž bylo zamračeno někde se sem i přesto dostalo slunce a ozařovala muži tvář...Toren ho sice nepoznával ale měl podivný pocit,že ho odněkud zná...vyvolával v něm pocit bezpečí...
Obrys tváře se na něj usmál a Toren se pomalu napřímil.....muž mu pomohl a chytil ho za ruce...jakmile se Toren ale zvedl okamžitě vyjekl bolestí a sesunul se k zemi....záda ho nesmírně boleli a on si vzápětí uvědomil,že ještě před chvíli mu na nich stál obr....pootočil hlavou k mužově ruce a spatřil v nich jeho luk...muž si toho pohledu zdřekmě všiml a podal mu jeho zbraň....tohle je zdřejmě tvoje řekl vyrovnaným hlasem a zkřivil tvář do úsměvu...a vrásky mu nahrbily čelo....
Slunce na chvíli zašlo a Toren si mohl zachránce konečně prohlédnout....byl to člověk se zářívími modrými oči a s mírně nakřiveným nosem,zdřejmě zlomeným...měl asi kolem třiceti let ale šrám na tváři utrpěl pravděpodobně v nějaké bitvě..určitě to byl skvělí bojovník...tmavé vlasy měl stočené do culíku a brada byla nepatrně vypouklá.....
A ikdyž si byl Toren jistý,že ho nikdy neviděl měl z něj pořád ten bezpečný pocit....ale jak to?
Toren...stále na zemi si vzal svůj luk s jeho rukou....děkuji a nesměle se zeptal....promiňte ale kdo jste?...a zadíval se mu do očí...
Muž se pousmál....podal Torenovi ruku a pevně ji stiskl....Torene...já jsem Janle Prouz.
Toren se zamyslel..kde jen to jméno slyšel?byl si jist,že už ho slyšel ale nemohl si vzpomenout kde....počkat zvolal potichu...vy patříte ke skupině ochránců,že?..vy jste našel stopu Rurinů...s Nigelem....Nigel...zopakoval si a uvědomil si,že zůstal sám nechráněm u sochy....a pak mu naskočila ještě jedna otázka...jak znáte mé jméno?
Janle se napřímil...není na odpovědi vhodnou chvíle chlapče....musíme se odtuď co nejrychleji dostat...tak se zkus zvednout..řekl a podal mu znova ruku....
Toren ji chytl a zabral...záda mu sice dávali zabrat ale nakonec se přece jen dostal na nohy....luk si přehodil přes krk....
Musíme zachránit bratra....zdělil Janlemu a ten jen nepatrně kývl hlavou...já vím...ale hlavně musíme zabránit Magrům aby město dostali....což bude obtížné...
Toren měl ale hlavu Nigela a Magry si nepřipouštěl...viděl jejich hordy všude dokola ale v nitru myslel na Nigela a jeho záchranu...já ale musím zvolal jistě....
V tomhle stavu se nedokážeš ani ubránit svolal Janle a pozvedl sekeru....Toren věděl,že má pravdu ale nepřipouštěl si to...musíme ho zachránit...řekl naléhavě a Janle ho provrtal pohledem...on to zvládne...neboj...a než stačil Toren něco namítnout už se k nim valil Magr s pokrváceným kopí....a zuřivě dupal...Janle ale vypadal,že si ho ani nevšímá a sekeru v ruce si napřímil...pak udělal jeden prudký pohyb,který Toren ani nezaznamenal a Magr se skácel s roštíplou hlavou k zemi....
Toren nevěřil svým očím a vykulil oči...jak?vyšlo z něj a zadíval se na ostří sekery....Magrova shnilá krev tekla po jejím hrotu....
Janle nahrbil čelo a pokynul rukou k Torenovi....ten se k němu přiblížil a stále nespouštěl oči z padlého obra....viděl sice jak se Rewa jediným lusknutím teleportoval ale tohle bylo moc i na něho....
Později ti to vysvětlím,řekl Janle vyrovnaně....nyní mě následuj...a rozběhl se severně ke středu bitevní vřavy.....
Cestou Toren spatřil opět Miren...pořád se ještě držela a počet mrtvých její rukou značně stoupl....lidé ale i přesto slábli a jejich řady řídli....bylo jasné,že tohle vyhrají Magrové....
Toren utíkal jen kousek za Janlem a rozhlížel se dokola jak vypadá situace....mrtvé těla se kupili a krev tekla proudem....Toren odvrátil zrak a zadíval se na Janleho..ten vypadal ve skvělé kondici...jakoby tu ani nezuřila žádná bitva....jen se řítil skrz a nedával najevo známky unavenosti...
Torenova záda se ozývala čím dál víc a bolest se mu prohlubovala...snažil se ale aby za Janlem moc nezaostával a s bolestí pokračoval rychlím tempem dál...
Janle po něm občas mrkl a Toren měl pocit,že ví jak se přemáhá....ale i tak nic neříkal a mlčky pokračoval dál....skrz řinkot kovu a létající jiskry....
Mraky byly stále nasáty temnými stíny a vzduch se nadále mísil s hnilobou a smradlavým pachem....
Jeden Magr na levo bojoval s mužem s kopí....
Toren po nich střelil pohled a viděl jak se muž vyhýbá jeho ranám....
Magr se rozmáchával kyjem a funěl sebejistotou.....
Toren probíhal davem a jen tak tak se stačil rozhlížet,kdykoliv někoho spatřil hned mu zmizel z dohledu a viděl dalšího....Magrové i lidé bojovali s verbou a nasazením,ikdyž to Torena trápilo věděl,že tohle nemají šanci vyhrát....
Magrové sice měli ztráty ale malinké oproti poměru lidí...těch nebyla ani půlka a Magrové jakoby ani neubývali...spíš naopak....
A pak Torenovi přeskočilo srdce....Quile bojoval nadále s dvěma Magry a to bez žádné známky zranění či unavenosti....oháněl se svým obouručným mečem s lehkostí a jistou elegantností...ten už určitě bojoval v bitvách pomyslel si Toren a stočil pohled když mu výhled zatarasilo obří tělo.....dopadl na něj stín a Toren se vmžiku zastavil....Nasadil šíp a než se stačil Magr otočit zařval bolestí a spadl na kolena....dva šípy v zádech mu působili muka a skučel jak malé štěně...Toren se ho ale nesnažil zabít...věděl,že to za něj udělá někdo jiný a velice rád....rozutíkal se k Janlovi,kterého už jen tak tak viděl....pomalu ho začal ztrácet a v davu řevu a spousty těl mu najednou zmizel....
Toren se zastavil..lapal po dechu a rozhlížel se dokola....přece sem ho nemohl ztratit...pomyslel si a mžoural očima jak jestřáb po okolí ale ať se snažil jak chtěl nikde Janleho neviděl....a on si zdřejmě ani neuvědomil,že ho ztratil....
Ikdyž bylo zamračeno někde se sem i přesto dostalo slunce a ozařovala muži tvář...Toren ho sice nepoznával ale měl podivný pocit,že ho odněkud zná...vyvolával v něm pocit bezpečí...
Obrys tváře se na něj usmál a Toren se pomalu napřímil.....muž mu pomohl a chytil ho za ruce...jakmile se Toren ale zvedl okamžitě vyjekl bolestí a sesunul se k zemi....záda ho nesmírně boleli a on si vzápětí uvědomil,že ještě před chvíli mu na nich stál obr....pootočil hlavou k mužově ruce a spatřil v nich jeho luk...muž si toho pohledu zdřekmě všiml a podal mu jeho zbraň....tohle je zdřejmě tvoje řekl vyrovnaným hlasem a zkřivil tvář do úsměvu...a vrásky mu nahrbily čelo....
Slunce na chvíli zašlo a Toren si mohl zachránce konečně prohlédnout....byl to člověk se zářívími modrými oči a s mírně nakřiveným nosem,zdřejmě zlomeným...měl asi kolem třiceti let ale šrám na tváři utrpěl pravděpodobně v nějaké bitvě..určitě to byl skvělí bojovník...tmavé vlasy měl stočené do culíku a brada byla nepatrně vypouklá.....
A ikdyž si byl Toren jistý,že ho nikdy neviděl měl z něj pořád ten bezpečný pocit....ale jak to?
Toren...stále na zemi si vzal svůj luk s jeho rukou....děkuji a nesměle se zeptal....promiňte ale kdo jste?...a zadíval se mu do očí...
Muž se pousmál....podal Torenovi ruku a pevně ji stiskl....Torene...já jsem Janle Prouz.
Toren se zamyslel..kde jen to jméno slyšel?byl si jist,že už ho slyšel ale nemohl si vzpomenout kde....počkat zvolal potichu...vy patříte ke skupině ochránců,že?..vy jste našel stopu Rurinů...s Nigelem....Nigel...zopakoval si a uvědomil si,že zůstal sám nechráněm u sochy....a pak mu naskočila ještě jedna otázka...jak znáte mé jméno?
Janle se napřímil...není na odpovědi vhodnou chvíle chlapče....musíme se odtuď co nejrychleji dostat...tak se zkus zvednout..řekl a podal mu znova ruku....
Toren ji chytl a zabral...záda mu sice dávali zabrat ale nakonec se přece jen dostal na nohy....luk si přehodil přes krk....
Musíme zachránit bratra....zdělil Janlemu a ten jen nepatrně kývl hlavou...já vím...ale hlavně musíme zabránit Magrům aby město dostali....což bude obtížné...
Toren měl ale hlavu Nigela a Magry si nepřipouštěl...viděl jejich hordy všude dokola ale v nitru myslel na Nigela a jeho záchranu...já ale musím zvolal jistě....
V tomhle stavu se nedokážeš ani ubránit svolal Janle a pozvedl sekeru....Toren věděl,že má pravdu ale nepřipouštěl si to...musíme ho zachránit...řekl naléhavě a Janle ho provrtal pohledem...on to zvládne...neboj...a než stačil Toren něco namítnout už se k nim valil Magr s pokrváceným kopí....a zuřivě dupal...Janle ale vypadal,že si ho ani nevšímá a sekeru v ruce si napřímil...pak udělal jeden prudký pohyb,který Toren ani nezaznamenal a Magr se skácel s roštíplou hlavou k zemi....
Toren nevěřil svým očím a vykulil oči...jak?vyšlo z něj a zadíval se na ostří sekery....Magrova shnilá krev tekla po jejím hrotu....
Janle nahrbil čelo a pokynul rukou k Torenovi....ten se k němu přiblížil a stále nespouštěl oči z padlého obra....viděl sice jak se Rewa jediným lusknutím teleportoval ale tohle bylo moc i na něho....
Později ti to vysvětlím,řekl Janle vyrovnaně....nyní mě následuj...a rozběhl se severně ke středu bitevní vřavy.....
Cestou Toren spatřil opět Miren...pořád se ještě držela a počet mrtvých její rukou značně stoupl....lidé ale i přesto slábli a jejich řady řídli....bylo jasné,že tohle vyhrají Magrové....
Toren utíkal jen kousek za Janlem a rozhlížel se dokola jak vypadá situace....mrtvé těla se kupili a krev tekla proudem....Toren odvrátil zrak a zadíval se na Janleho..ten vypadal ve skvělé kondici...jakoby tu ani nezuřila žádná bitva....jen se řítil skrz a nedával najevo známky unavenosti...
Torenova záda se ozývala čím dál víc a bolest se mu prohlubovala...snažil se ale aby za Janlem moc nezaostával a s bolestí pokračoval rychlím tempem dál...
Janle po něm občas mrkl a Toren měl pocit,že ví jak se přemáhá....ale i tak nic neříkal a mlčky pokračoval dál....skrz řinkot kovu a létající jiskry....
Mraky byly stále nasáty temnými stíny a vzduch se nadále mísil s hnilobou a smradlavým pachem....
Jeden Magr na levo bojoval s mužem s kopí....
Toren po nich střelil pohled a viděl jak se muž vyhýbá jeho ranám....
Magr se rozmáchával kyjem a funěl sebejistotou.....
Toren probíhal davem a jen tak tak se stačil rozhlížet,kdykoliv někoho spatřil hned mu zmizel z dohledu a viděl dalšího....Magrové i lidé bojovali s verbou a nasazením,ikdyž to Torena trápilo věděl,že tohle nemají šanci vyhrát....
Magrové sice měli ztráty ale malinké oproti poměru lidí...těch nebyla ani půlka a Magrové jakoby ani neubývali...spíš naopak....
A pak Torenovi přeskočilo srdce....Quile bojoval nadále s dvěma Magry a to bez žádné známky zranění či unavenosti....oháněl se svým obouručným mečem s lehkostí a jistou elegantností...ten už určitě bojoval v bitvách pomyslel si Toren a stočil pohled když mu výhled zatarasilo obří tělo.....dopadl na něj stín a Toren se vmžiku zastavil....Nasadil šíp a než se stačil Magr otočit zařval bolestí a spadl na kolena....dva šípy v zádech mu působili muka a skučel jak malé štěně...Toren se ho ale nesnažil zabít...věděl,že to za něj udělá někdo jiný a velice rád....rozutíkal se k Janlovi,kterého už jen tak tak viděl....pomalu ho začal ztrácet a v davu řevu a spousty těl mu najednou zmizel....
Toren se zastavil..lapal po dechu a rozhlížel se dokola....přece sem ho nemohl ztratit...pomyslel si a mžoural očima jak jestřáb po okolí ale ať se snažil jak chtěl nikde Janleho neviděl....a on si zdřejmě ani neuvědomil,že ho ztratil....
..........
(Iky, 17. 3. 2008 21:26)