Království Answer-kapitola osmá
26. 9. 2007
Kapitola 8:Útěk
Večer se Toren s Nigelem vrátily domů....byly unavení a hladový...celou věc řešily a probíraly dlouho a Rewa jim nedal ani napit....
Nelgra je už vyhlížela s vrchního okna....
Kde jste byly tak dlouhou...vyznělo hned jak otevřely dveře....
Oba dva jen zamručely a usedly ke stolu....teta jim hned naložila jídlo a okřikovala je.
Měly jste být doma před hodinou....copak jsem vám neříkala,abyste byly doma včas....obzvlášť ty a ukázala prstem na Nigela....ty bys měl mít dost rozumu.
Nigel se jen zamračeně podíval na jídlo a pustil se do něj....stejně jako Toren.
Po spoustě kázání,okřikování a mručení se oba dva vydali do svých pokojů....a hned jak si lehli,usnuli a ani o tom nevěděli....
Ráno Torena probudil obličej Nigela....třásl s ním jako o život....
Toren se snažil probrat a Nigel ho silou vyzvedl z postele....
Co se děje....řekl rozespale a protíral si oči.
Neříkej,že jsi zapomněl....a zamračil se.
Torenovi svitlo.....a zpoměl si na včerejšek a na to co musí udělat jako první....
Jak ji to řeknem....
No,tak aby nás nezabila...a Nigel provedl svůj další úšklebek.
Sešli dolů a usedli....domluvili se,že to řekne Nigel...a opatrně.
Nelgra vešla do místnosti o pá chvil později a okamžitě položila snídani na stůl....ovšem ve věčím spěchu než kdy jindy....vypadala nervozní....a podrážděná.
Málem vylila čaj,když se ho pokoušela dolít.....
Teto,spozoroval ji Toren...děje se něco...jsi dnes nesvá.
Teta se na něj otočila a odpověděla....máš pravdu chlapče....děje se to,že musím na pár týdnů odejít....do Malerru.
Proč!!!...zbystřili oba chlapci.
Mám tam něco na práci...
Ty máš práci?...vyjekli oba překvapeně.
To není podstatné....
Ale....začali...
Podle jejího výrazu poznali,že je zbytečné se na něco ptát,neboť se od ní určitě nic nedozvědí.....prozatím.
A na jak přesně dlouho?ozval se Nigel.
To nevím ani já....
A kdy vyrážíš?...
Dnes...ozvala se a Toren s Nigelem se na sebe podívali...
Už dnes?vykřikli společně...
Musí jí to říct ještě dneska....zamyslel se Toren a Nigel na to asi taky myslel,neboť se zamračil...
No,já se půjdu nachystat...a vyšla.
Musíš to říct,než půjde.....
Nigel se jen usmál....a taky ji to říkat nemusíme.
To snad ne!!vyhrkl Toren.
Mohlo by to možná být lepší...protože teta by určitě zuřila a také by nemusela vůbec jezdit pryč aby je hlídala....tím by ale přišla o práci..která je určitě důležitá...
Na druhou stranu se Torenovi nechtělo tetě lhát....
Já bych jí to radši řekl...namítl.
Nigel zakroutil hlavou....když jí to neřeknem bude o problém vystaráno.
To sice bude,ale co až se vrátí?co si asi pomyslí?
Myslím,že se jen tak brzo nevrátí...a tajuplně se usmál.
Toren byl sice proti ale nakonec usoudil,že se nic neřekne...možná má Nigel pravdu ale moc v to nevěřil...
Nelgra s nimi strávila poslední chvíle u stolu...a podávala rozkazy...
Nigele...ty se musíš postarat o Torena....takže si na něj budeš muset udělat čas a nikam nejezdit....a prudce kývla hlavou.
V normální situaci by se Toren doprošoval,že už není malý kluk a,že už nepotřebuje chůvu....ale tohle bylo trochu jiné...mimořádně jiné.
Doufám,že se postaráš také o jídlo....řekla přísně.
Nigel kývl hlavou...neboj neumřeme tady hlady.
Přes dvě hodiny jim dávala kázání...až dokud se nezačalo stmívat a ona musela jít...
Oba dva políbila na tvář....Nigel se znechuceně ušklíbil.
Dávejte na sebe pozor....chlapci...a v obličeji se jí objevil smutek.
Neboj teto...než se nadáš už budeš zpět s náma...snažil se jí pozbudit Toren.
To doufám..odvětila.
Vzala si svoji kabelu...která byla přecpaná....a naposledy oba políbila.
Nigel se už nekyselil...
Nelgra vyšla dveřmi a Toren aniž by to čekal se natáhl a objal ji...
Věděl,že se Nigel směje...ale bylo mu to jedno...bylo mu líto,že Nelgra neví nic o jejich plánované cestě...a,že netuší co se stalo....snažil se jen vychutnat její objetí...které ho vychovávalo....
Pak ji pustil...a Nelgra se vydala.... do tmy.
Toren se ještě chvíly za ní díval až ji tma úplně pohltila...a ona nezmizela.
Večer si horlivě balil své věci....ale bylo jich jen pár.
Toren si sebou zabalil jen pár svého oblíbeného oblečení...a něco na jídlo...zbytek vezme Nigel....
Jakmile měl hotovo vydal se do pokoje bratra...
Otevřel dveře a spatřil Nigela jak se válí pod postelí a křičí....
Co se děje?ozval se překvapen na Nigela.
Ten jen vylezl z pod postele a zadíval se na Torena se strachem...
Furi....je pryč....vylezlo z něj ustrašeně.
Toren se polekal...jak je to možný?vyjekl.
Já nevím....ještě ráno tu spal...dával jsem mu mléko a teď jakmile jsem přišel byl pryč...asi utekl...nebyl tu spokojený...a sklíčeně se posadil.
On tu byl spokojený...ozval se Toren
Třeba se vrátí....třeba je jen venku a obhlíží si terén...třeba ses nepodíval všude...třeba je tu někde schovaný....
Nigel zakroutil hlavou....díval jsem se všude....
Tak je možná schovaný v mém pokoji....napadlo Torena...
Ne,není...odpověděl rázně....a ty to víš.
My ho najdem....řekl sebejistě.
Dlouho do noci hledaly po celém domě ale po Furim nebyla žádná stopa....
Jakoby zmizel ze země....prostě se vypařil...Oba dva byli hrozně ospalý...ale hledali dál
Nakonec byli oba dva tak unavení hledáním až je dostihl spánek a oni se vrátily zpět do pokojů a tam usli....v jedinou sekundu o které ani nevěděli...
Toren si protáhl záda...spal na postely...ikdyž nevěděl jak se tam dostal...
Vstal a rozhlédl se...musel si ještě protřít oči...
Ihned se vydal do Nigelova pokoje a uviděl sbalené věci a uklizený pokoj...asi byl už vzhůru...pomyslel si Toren...a uvědomil si,že včera hledali Furiho...
Vyrazil do kuchyně....tam ho viděl...ale ne sklíčeného ale plného radosti...
Tys ho našel?zeptal se.
Ne...ale vím,že je v pořádku...dodal.
Jak?
To bys nepochopil...a usmál se.
Toren to nechápal...ještě včera byl málem na pokraji slz a teď si tu sedí a směje se....vážně divné.
Najez se a potom si vem věci....za hodinu vyrážíme...a dal se do kuřecího.
Toren si jídlo pečlivě vychutnával a pomalu kousal...bylo vynikající.
Pak se podle pokynu vydal nahoru po schodech přímo k sobě...
Uvnitř si vzal kámen,který mu včera Rewa vrátil...u něj by prý neměl co dělat....
Nasadil si batoh na záda a rozhlédl se po svém milovaném pokoji...bylo mu líto,že ho na pár měsíců opustí...zazpomínal na chvíle kdy poprvé slezl tajně z okna aby šel za Sany....kdy se s Nigelem rvali kvůli hračkám....kdy si čítával spisy o Answeru....byly to krásné zpomínky....
Brzo se vrátím...říkal si ale v duchu měl jiný názor.
Sešel dolů,kde na něj už čekal Nigel...měl dva obrovské batohy...
Toren se naposled ujistil,že mu nic nechybí... a rozhodl se svoji jedinou zbraň...luk který mu už dlouho sloužil....že jej bude mít na cestě sebou,kdyby ho nutně potřeboval....toulec s šípy se rozhodl dát kolem opasku....
Nigel se na něj podíval...můžem?
Ano...řekl sebejistě.
A společně opustily dům...
Večer se Toren s Nigelem vrátily domů....byly unavení a hladový...celou věc řešily a probíraly dlouho a Rewa jim nedal ani napit....
Nelgra je už vyhlížela s vrchního okna....
Kde jste byly tak dlouhou...vyznělo hned jak otevřely dveře....
Oba dva jen zamručely a usedly ke stolu....teta jim hned naložila jídlo a okřikovala je.
Měly jste být doma před hodinou....copak jsem vám neříkala,abyste byly doma včas....obzvlášť ty a ukázala prstem na Nigela....ty bys měl mít dost rozumu.
Nigel se jen zamračeně podíval na jídlo a pustil se do něj....stejně jako Toren.
Po spoustě kázání,okřikování a mručení se oba dva vydali do svých pokojů....a hned jak si lehli,usnuli a ani o tom nevěděli....
Ráno Torena probudil obličej Nigela....třásl s ním jako o život....
Toren se snažil probrat a Nigel ho silou vyzvedl z postele....
Co se děje....řekl rozespale a protíral si oči.
Neříkej,že jsi zapomněl....a zamračil se.
Torenovi svitlo.....a zpoměl si na včerejšek a na to co musí udělat jako první....
Jak ji to řeknem....
No,tak aby nás nezabila...a Nigel provedl svůj další úšklebek.
Sešli dolů a usedli....domluvili se,že to řekne Nigel...a opatrně.
Nelgra vešla do místnosti o pá chvil později a okamžitě položila snídani na stůl....ovšem ve věčím spěchu než kdy jindy....vypadala nervozní....a podrážděná.
Málem vylila čaj,když se ho pokoušela dolít.....
Teto,spozoroval ji Toren...děje se něco...jsi dnes nesvá.
Teta se na něj otočila a odpověděla....máš pravdu chlapče....děje se to,že musím na pár týdnů odejít....do Malerru.
Proč!!!...zbystřili oba chlapci.
Mám tam něco na práci...
Ty máš práci?...vyjekli oba překvapeně.
To není podstatné....
Ale....začali...
Podle jejího výrazu poznali,že je zbytečné se na něco ptát,neboť se od ní určitě nic nedozvědí.....prozatím.
A na jak přesně dlouho?ozval se Nigel.
To nevím ani já....
A kdy vyrážíš?...
Dnes...ozvala se a Toren s Nigelem se na sebe podívali...
Už dnes?vykřikli společně...
Musí jí to říct ještě dneska....zamyslel se Toren a Nigel na to asi taky myslel,neboť se zamračil...
No,já se půjdu nachystat...a vyšla.
Musíš to říct,než půjde.....
Nigel se jen usmál....a taky ji to říkat nemusíme.
To snad ne!!vyhrkl Toren.
Mohlo by to možná být lepší...protože teta by určitě zuřila a také by nemusela vůbec jezdit pryč aby je hlídala....tím by ale přišla o práci..která je určitě důležitá...
Na druhou stranu se Torenovi nechtělo tetě lhát....
Já bych jí to radši řekl...namítl.
Nigel zakroutil hlavou....když jí to neřeknem bude o problém vystaráno.
To sice bude,ale co až se vrátí?co si asi pomyslí?
Myslím,že se jen tak brzo nevrátí...a tajuplně se usmál.
Toren byl sice proti ale nakonec usoudil,že se nic neřekne...možná má Nigel pravdu ale moc v to nevěřil...
Nelgra s nimi strávila poslední chvíle u stolu...a podávala rozkazy...
Nigele...ty se musíš postarat o Torena....takže si na něj budeš muset udělat čas a nikam nejezdit....a prudce kývla hlavou.
V normální situaci by se Toren doprošoval,že už není malý kluk a,že už nepotřebuje chůvu....ale tohle bylo trochu jiné...mimořádně jiné.
Doufám,že se postaráš také o jídlo....řekla přísně.
Nigel kývl hlavou...neboj neumřeme tady hlady.
Přes dvě hodiny jim dávala kázání...až dokud se nezačalo stmívat a ona musela jít...
Oba dva políbila na tvář....Nigel se znechuceně ušklíbil.
Dávejte na sebe pozor....chlapci...a v obličeji se jí objevil smutek.
Neboj teto...než se nadáš už budeš zpět s náma...snažil se jí pozbudit Toren.
To doufám..odvětila.
Vzala si svoji kabelu...která byla přecpaná....a naposledy oba políbila.
Nigel se už nekyselil...
Nelgra vyšla dveřmi a Toren aniž by to čekal se natáhl a objal ji...
Věděl,že se Nigel směje...ale bylo mu to jedno...bylo mu líto,že Nelgra neví nic o jejich plánované cestě...a,že netuší co se stalo....snažil se jen vychutnat její objetí...které ho vychovávalo....
Pak ji pustil...a Nelgra se vydala.... do tmy.
Toren se ještě chvíly za ní díval až ji tma úplně pohltila...a ona nezmizela.
Večer si horlivě balil své věci....ale bylo jich jen pár.
Toren si sebou zabalil jen pár svého oblíbeného oblečení...a něco na jídlo...zbytek vezme Nigel....
Jakmile měl hotovo vydal se do pokoje bratra...
Otevřel dveře a spatřil Nigela jak se válí pod postelí a křičí....
Co se děje?ozval se překvapen na Nigela.
Ten jen vylezl z pod postele a zadíval se na Torena se strachem...
Furi....je pryč....vylezlo z něj ustrašeně.
Toren se polekal...jak je to možný?vyjekl.
Já nevím....ještě ráno tu spal...dával jsem mu mléko a teď jakmile jsem přišel byl pryč...asi utekl...nebyl tu spokojený...a sklíčeně se posadil.
On tu byl spokojený...ozval se Toren
Třeba se vrátí....třeba je jen venku a obhlíží si terén...třeba ses nepodíval všude...třeba je tu někde schovaný....
Nigel zakroutil hlavou....díval jsem se všude....
Tak je možná schovaný v mém pokoji....napadlo Torena...
Ne,není...odpověděl rázně....a ty to víš.
My ho najdem....řekl sebejistě.
Dlouho do noci hledaly po celém domě ale po Furim nebyla žádná stopa....
Jakoby zmizel ze země....prostě se vypařil...Oba dva byli hrozně ospalý...ale hledali dál
Nakonec byli oba dva tak unavení hledáním až je dostihl spánek a oni se vrátily zpět do pokojů a tam usli....v jedinou sekundu o které ani nevěděli...
Toren si protáhl záda...spal na postely...ikdyž nevěděl jak se tam dostal...
Vstal a rozhlédl se...musel si ještě protřít oči...
Ihned se vydal do Nigelova pokoje a uviděl sbalené věci a uklizený pokoj...asi byl už vzhůru...pomyslel si Toren...a uvědomil si,že včera hledali Furiho...
Vyrazil do kuchyně....tam ho viděl...ale ne sklíčeného ale plného radosti...
Tys ho našel?zeptal se.
Ne...ale vím,že je v pořádku...dodal.
Jak?
To bys nepochopil...a usmál se.
Toren to nechápal...ještě včera byl málem na pokraji slz a teď si tu sedí a směje se....vážně divné.
Najez se a potom si vem věci....za hodinu vyrážíme...a dal se do kuřecího.
Toren si jídlo pečlivě vychutnával a pomalu kousal...bylo vynikající.
Pak se podle pokynu vydal nahoru po schodech přímo k sobě...
Uvnitř si vzal kámen,který mu včera Rewa vrátil...u něj by prý neměl co dělat....
Nasadil si batoh na záda a rozhlédl se po svém milovaném pokoji...bylo mu líto,že ho na pár měsíců opustí...zazpomínal na chvíle kdy poprvé slezl tajně z okna aby šel za Sany....kdy se s Nigelem rvali kvůli hračkám....kdy si čítával spisy o Answeru....byly to krásné zpomínky....
Brzo se vrátím...říkal si ale v duchu měl jiný názor.
Sešel dolů,kde na něj už čekal Nigel...měl dva obrovské batohy...
Toren se naposled ujistil,že mu nic nechybí... a rozhodl se svoji jedinou zbraň...luk který mu už dlouho sloužil....že jej bude mít na cestě sebou,kdyby ho nutně potřeboval....toulec s šípy se rozhodl dát kolem opasku....
Nigel se na něj podíval...můžem?
Ano...řekl sebejistě.
A společně opustily dům...
hruuubyyyyyy
(...Iky, 26. 9. 2007 21:20)