Království Answer-kapitola dvanáctá
7. 10. 2007
Kapitola 12:Hledání
Rewa se usmál....chápu co máš na mysli ale nečekej,že to bude lehké...kouzlení je náročná věc a bude ti dlouho trvat než její podstatu pochopíš....
Toren jen kývl...
Každopádně musíme najít i další ochránce neboť oni jsou stejně důležití jako ty.
Bohužel jak jsem už říkal nevíme kde právě jsou a kdo to vůbec je....jediné s čím si můžeme být jistí je to,že to jsou muži....
Toren si vzpoměl na čtení povídek o ochráncích-jen muži jsou schopni unést tohle břímě...
Nigel jen potichu naslouchal a škrabal se na bradě.
Toren zapřemýšlel jestli tohle všechno věděl nebo jestli se to dozvídá dnes stejně jako on...každopádně vypadal klidný.
Rewa zdřejmě zjistil,že se Toren dívá na Nigela a stočil na něj řeč...
Od tvého bratra jsem zjistil,že zde v Lendoveru má přátelé,kteří by nám mohli v jistých věcech pomoci...nepletu se?a vyčkával na odpověď.
Nigel se po chvilce vzpamatoval...Ano,myslím,že nám Janle rád pomůže a bleskl po Rewovi očkem....
To by se nám hodilo...
Potřebujeme někoho,kdo se vyzná v tomhle městě a zná okolní krajinu...
Nigel se jen usmál....to on zná.
Toren byl najednou v tu chvíly rád,že se s ním baví otevřeně a nemají před ním tajnosti....ale na druhou stranu byl lehce zmaten se stíny,kteří po něm půjdou a zajisté se ho pokusí zabít....
S myšlenek ho najednou vyzvedl Rewa....
Pro dnešek si myslím,že toho bylo dost....musíme si odpočinout a zítra se uvidí.
S touhle větou si lehl a Toren udělal to samé....
Nigel se ještě chvíly protahoval na židli a šel spát také.
Ráno se Toren probudil s výkřikem.....srdce mu málem skočilo do krku a tep se mu zrychloval...rozpoměl se co ho vystrašilo.
Ohlédl se ale uviděl jen Rewu jak divoce chrápe....srdce se mu zpamatovalo a začalo pravidelně tlouct...
Pak ale vydal spáč další ohlučující zvuk....
Nigel se zbudil o sekundu později....oči měl vyvalené a zdřejmě byl stejně ustrašený jak Toren před chvílí....
Když zpočinul pohledem na chrápajícího společníka ulevilo se mu a oddechl...
Oba se na sebe podívaly a usmály se...
Nemyslíš,že bychom ho mohli nechat tady a projít se?nabídl mu...
Nemusíš mě přemlouvat ozval se Toren a skočil z postele...
Zavřeli za sebou potichu dveře a prošli dlouhou chodbou....cestou minuly snad desítky pokojů s cedulkami čísel....
V pravo zahnuly a sešli točitýmy schody dolů....Toren si všiml,že jsou vyrobené z pravého Tuchmerského kamene...který se vyskytoval mezi vrcholky hor....
Než se dostaly do předsíně zpoměl si na domov....co asi dělá Sany...a Nelgra...jak se mají...obzvlášt Sany....Sany.
Prošli červenými dveřmi..
Zpomene si vůbec někdy na něj?A uvidí je někdy vůbec?Řekne ji co k ní cítí?...tyto otázky si kladl celou cestu a pomalu začal doufat aby to všechno nebyla pravda.....co když ho zabijí a on se už nevátí....co potom?
Zabrán do myšlenek si nevšiml,že jsou už dávno venku na náměstí.
Dnes byl ale věčí klid než včera...lidé chodily po jednom a nebylo slyšet zvuky a dohady cestujících a obchodníků.
Stánky tu sice byl, ale poněkuď pochmurnější....nikdo kolem nich tu nebyl a majitelé byly zdřejmě bez práce.
Krátily si chvíle povídáním.
Nigel se vydal do leva a Toren nakračoval vedle něj...Kam půjdem?,ozval se potichu.
No,napadlo mě,že tě trochu provedu a seznámím tě s tímhle překrásným městem....tedy pokuď budeš chtít...a pohlédl na Torena.
Dobře,řekl a společně se vydaly skrz Lendover.....
Cestou míjely stovky domů....každý byl svým způsobem jiný a ojediněly....
Domy byly velké,ozdobené a dokonale postavené....
Materiály zdřejmě využívaly s Meninového lesa a určitě měly obchodníky i někde v dolech....
Hlavní cesta byly osázená květinamy ale v okolí nebylo vidět žádné stromy....těžily je pravděpodobně rovnou v lese...
S Nigelem prošli kolem veliké sochy....víš kdo to je?ozval se.
Toren se na postavu zadíval....klobouk měl tvrdě nasazený a kabát vypadal draze...byl s raufské kůže....ta se jen tak nesežene....
Oči byly sice z kamene ale výraz měla socha velmi uplý a přísný....
V žádném případě tohohle muže Toren neznal....
Gratuluji máš to potěšení spatřit elfského badatele Rawalda Tobenského....muže,který objevil podstatu krve Raufa a zakladatele vesnice Tauwen,kde se začaly vyrábět lektvary,po kterých by se ti moc nestýskalo.....a zamyšleně se usmál.
Toren se ještě jednou podíval na sochu Rawalda...tenhle malý,upřený mužík mu nebyl sice sympatický ale po výkladu bratra měl jistou úctu,kterou si zachoval.
Můžeme pokračovat....zeptal se Nigel.
Toren místo odpovědi jen popošel k bratrovi.....ten se vydal dál a společně skoumaly další záhady tohohle města...
Procházely se nejmíň další dvě hodiny.....a oboum kručelo v břichu.
Měli bychom se vrátit....navrhl Toren,když opustily krám z bylynkami.
Jo,Rewa bude naštvaný a hlad mě úplně zžírá....a poplácal se po břichu.
A naštvaný Rewa je opravdu k nevydržení....dořekl Nigel.
Za hodinu v běhu se objevily před budovou,kde strávili noc....
Okamžitě se natlačily do dveří a bez povšimnutí minuly mužíka s brýlemi....vylezli schody a otevřeli dveře....
Rewa seděl na posteli a studoval jistou mapu....Torenovi se zdálo,že je poněkuď stará a pomačkaná.....rozhodně na ni bylo znát roky...tak jako na Rewovi.
Když je spatřil zamrkal očkama a mapu hodil za sebe....Toren se začínal připravovat na křik...ale to se nestalo.
Doufám,že jste se dnes seznámily s Lendoverem jak se patří,protože dnes vyrážíme dál,přímou cestou do Tobruku....a nehodlám ani jednomu říkat důvod,který je velmi závažný a akorát by vám zatížil hlavu...takže si zbalte věci,najíme se a půjdem za tvými přátely...a jestli nám dokáží pomoci bude velmi rád.....ale jinak musíme jít.
Vstal a odešel z pokoje....a udivené bratry nechal v pokoji.
Toren s Nigelem stály jako dvě sochy vedle sebe a tupě na sebe zíraly....chápeš to?zeptaly se oba dva naráz.
Ne.....dořekli společně.
Ale musíme udělat co říkal....ať se nám to líbí nebo ne.
Během chvíle měli zbaleno a sešli se zavazadli dolů do recepce....
Rewa si seděl na židli v rohu a batohy se mu válely u nohou.....tvářil se zamračeně a ustaraně.Něco ho trápilo to bylo jisté...ale co?
Jakmile si všiml společnosti nahodil jistější výraz a stoupl si....připraveni?
Místo odpovědi se podíval na jejich plná záda a nakázal jim ať jdou první....
Nigel se zchopil a vyrazil...
Toren se ohlédl na mužíka,který je všechny provrtával pohledem....a nakonec vyšel za Nigelem.
Rewa se po odchodu zabral do rozhovoru s Nigelem....už zase mi nedůvěřují....zamračil se Toren a snažil se něco zaslechnout....nemělo to cenu,mluvily moc potichu.
Pak ale Nigel něco řekl a Rewa se od něj odpojil a zavítal za Torenem...
Polkl a spustil....s tvým bratrem jsme se dohodli,že zajdeme k jeho přátelům..jídlo musíme nechat až na potom....a zadíval se na něj....snad nám něco nabídnou.
Toren si Rewu změřil pohledem a nejradši by mu něco řekl....ale to si nemohl dovolit...zatím.
Dobře...
Prošli kolem malého krámku a zabočily do leva....před nimi se tyčila dlouhá,prázdná ulice bez jakékoliv známky života....moc se to Torenovi nelíbilo ale nic nenamítal.
Nigel zamířil do zadního domu s červenými dveřmi....Rewa se postavil na pravo od něj a Toren se zapojil ze zadu....
Pak Nigel třikrát zaťukal a všichni vyčkávaly....nastalo ticho přerušující dýcháním společníků.
Když se ticho prolnulo do minuty,někdo přicházel....bylo slyšet našlapující kroky...a pak dveře zavrzaly a v nich se objevil malý,pohledný muž se světlými vlasy.
Byl asi stejně starý jako Toren ale v obličeji byly známky zralosti....oči tmavě,zelené švidraly po každém z nich a pak chlapec konečně promluvil....
Ahoj Nigele...nečekal jsem tě tak brzo....začínáme přece až v zimě.
Já vím Seame ale dnes přicházím z něčím jiným...a usmál se.
Dobře,řeknu otci,že jseš se svýmy přáteli zde,pojďte zatím dále ať nemusíte čekat venku...a otevřel dveře dokořán....
Tři postavy se pomalu nashromaždili v místnosti.
Seam se mezitím vydal za otcem....na Torena zapůsobil dobře a v tu chvíli by si přál aby jeho otec byl stejný....
Během chvíle se ozívaly kroky a ve předu se objevil statný,stejně bělovlasý muž s úsměvem na tváři....Nigele!a oči se muži rozzářili štěstím.
Gonre!vyhrkl ze sebe Nigel a oba se vzájemně objali...náhle se Toren nedivil,proč se pořád těší na další cesty..vždyť ti lidé jsou usměvavý a určitě moc milý.
Vítej,doufám,že se u nás zdržíš.....a mrkl na něj očkem.
Bohužel jsem tu jen na chvíly pak musíme odejít....a otočil se na Torena a Rewu.
Tohle je můj nevlastní bratr Toren a ukázal na něj prstem.
Gonre se usmál a dychtivě potřásl jeho rukou...moc mě těší Torene.
Mě také....vysoukal,potichu ze sebe.
A tohle je Rewa,náš obchodník a můj přítel....
Gonre se vzápětí otočil na Rewu a zatřásl mu rukou stejně jak u Torena.
Ten kdo je přítelem Nigela,je i můj přítel a usmíval se na celé kolo.
Rewa se ovšem tvářil zaraženě...
Pane jestli vás můžu o něco požádat tak.....říkejte mi Gorge tak jako všichni,přerušil ho.
Dobře Gorge,chtěl bych se zeptat jestli máte nějaké informace o okolí města....
Ano to víte,že mám,a určitě se sváma o ně podělím ale pojďte se nejprve najíst...určitě jste hladový... a vyvedl je z místnosti.
Gorgův dům byl velký a prostorový,nábytek měli tak jako většina z Meninového lesa ale okna měla zvláštní obrys..takový jaký Toren neznal.Vůňe se linula celým domem a bylo cítit teplé jídlo....
Seam se připojil k Torenovi....tak ti jsi Nigelův bratr?Hodně o tobě vyprávěl.....jsem rád,že tě můžu poznat.....a poplácal Torena po zádech.
Toren se nepatrně usmál....taky tě rád poznávám Seame.
Seam nadzvedl oči a náhle se objevily v menší hale....
Toren si nemohl odpustit otázku...jak to,že je váš dům tak velký....z venku vypadal menší.
Seam se otočil a vysvětlil jediným slovem....Quile.
Cože?vylezlo udiveně z Torena.
Seam se pousmál nad vykuleným obličejem....promiň,já zapoměl,že se s ním ještě neznáš....je to náš starý přítel a ten nejlepší architekt jakého můžeš,kdy potkat.
Chodí s náma na výpravy....
Toren se zamračil....tak to je nefér....zvolal.
Tentokrát se udivil Seam....no víš,Nigel mě vždycky přesvědčoval o tom,že na ty jejich výpravy nechodí někdo tak mladý jako já...a já jak tak vidím jsem mu pořádně naletěl....
Seam jen zavrtěl hlavou a namítl...
Já jsem s nimi nikdy nešel....můj otec říká to stejné jak Nigel.
Torenovi se trochu zvedla nálada....jsou jen trochu starší než my a......nechápou,že se o sebe umíme postarat....dořekli oba zároveň.
Vidím,že se začínáte přátelit...ozval se ze předu Seamův otec.
Toren kývl hlavou a nakonec byl rád,že se to všechno stalo....konečně má šanci získat nějakého kamaráda.
Se Seamem se na sebe usmály a konečně všichni dorazily do obrovské místnosti...kuchyň.
Z místnosti zaválo teplo a chuť jídla....všude bylo spustu nábytku a uprostřed byl veliký stůl....snad pro celé vojsko.Měl kulatý tvar a na nohách měl podivné,vyryté ornamenty...
Kolem na židlích seděl jeden muž a žena....ta podávala muži polévku a o něčem se bavily....vypadaly vesele.
Podle světlích vlasů si Toren domyslel,že to musí být Seamova matka....
Měla štíhlou postavu a kulatý nos....na sobě měla světlé šaty,které byly umatlané od jídla.
Obličej ji svítil radostí,ikdyž bylo vidět,že si dneska nabrala moc práce.
Muž seděl vzpřímeně v pravo a vlasy,tmavě hnědé mu splívaly s hnědým kabátem,který byl s jemné tkaniny....zdřejmě velmi drahé.
Oči měl zelené a úsměv byl jemně pokřivený....zdřejmě mu žena vyprávěla nějakou zajímavou příhodu.
Jakmile si všimli postav zůstaly civět a až po chvíly je žena uvítala....
Vítej Nigele....a políbila ho na čelo.
Pak střelila pohledem na Torena a usmála se širokým úsměvem....Toren,že?
Jak to....
Nigel tě vychvaloval jak nejvíce moh.....
Aha....dořekl Toren a mrkl na Nigela.
Rewa potřásl ženě rukou a představil se...Rewa Korputský.....těší mě.
Já bych zapoměla....vyhrkla žena....jmenuji se Miren a jak už asi víte jsem manželka Gonreho a pyšná matka Seama....a usmála se stejně jako ti dva.
Muž u stolu si stoupl a dodal...a já jsem prostě Quile....a všem opět podal ruku.
Toren se zadíval na architekta a chtěl se ho zeptat na jeho práci z domem ale než to stačil doříct...Quile ztuhnul.
A pak to samé udělali Gonre se synem a Miren....
Toren se nechápavě otočil a Rewa s Nigelem stály jak přimrazení...co se děje?zeptal se ale odpověď přišla dřív než čekal....
Ostrý,pronikavý zvuk se vydral ze všech stran a výkřiky lidí bylo slyšet i přes pevné zdi domu...
Ten odporný zvuk vycházel zdřejmě z nějakého rohu...
Toren se zadíval na všechny kolem....ti jen zíraly kolem až nakonec Gonre zvolal....
Miren...Seame....Torene...schovte se v domě....a nevycházejte dokud vám neřeknem.
My ostatní tasme zbraně....
Magrové.....jsou tu.
Rewa se usmál....chápu co máš na mysli ale nečekej,že to bude lehké...kouzlení je náročná věc a bude ti dlouho trvat než její podstatu pochopíš....
Toren jen kývl...
Každopádně musíme najít i další ochránce neboť oni jsou stejně důležití jako ty.
Bohužel jak jsem už říkal nevíme kde právě jsou a kdo to vůbec je....jediné s čím si můžeme být jistí je to,že to jsou muži....
Toren si vzpoměl na čtení povídek o ochráncích-jen muži jsou schopni unést tohle břímě...
Nigel jen potichu naslouchal a škrabal se na bradě.
Toren zapřemýšlel jestli tohle všechno věděl nebo jestli se to dozvídá dnes stejně jako on...každopádně vypadal klidný.
Rewa zdřejmě zjistil,že se Toren dívá na Nigela a stočil na něj řeč...
Od tvého bratra jsem zjistil,že zde v Lendoveru má přátelé,kteří by nám mohli v jistých věcech pomoci...nepletu se?a vyčkával na odpověď.
Nigel se po chvilce vzpamatoval...Ano,myslím,že nám Janle rád pomůže a bleskl po Rewovi očkem....
To by se nám hodilo...
Potřebujeme někoho,kdo se vyzná v tomhle městě a zná okolní krajinu...
Nigel se jen usmál....to on zná.
Toren byl najednou v tu chvíly rád,že se s ním baví otevřeně a nemají před ním tajnosti....ale na druhou stranu byl lehce zmaten se stíny,kteří po něm půjdou a zajisté se ho pokusí zabít....
S myšlenek ho najednou vyzvedl Rewa....
Pro dnešek si myslím,že toho bylo dost....musíme si odpočinout a zítra se uvidí.
S touhle větou si lehl a Toren udělal to samé....
Nigel se ještě chvíly protahoval na židli a šel spát také.
Ráno se Toren probudil s výkřikem.....srdce mu málem skočilo do krku a tep se mu zrychloval...rozpoměl se co ho vystrašilo.
Ohlédl se ale uviděl jen Rewu jak divoce chrápe....srdce se mu zpamatovalo a začalo pravidelně tlouct...
Pak ale vydal spáč další ohlučující zvuk....
Nigel se zbudil o sekundu později....oči měl vyvalené a zdřejmě byl stejně ustrašený jak Toren před chvílí....
Když zpočinul pohledem na chrápajícího společníka ulevilo se mu a oddechl...
Oba se na sebe podívaly a usmály se...
Nemyslíš,že bychom ho mohli nechat tady a projít se?nabídl mu...
Nemusíš mě přemlouvat ozval se Toren a skočil z postele...
Zavřeli za sebou potichu dveře a prošli dlouhou chodbou....cestou minuly snad desítky pokojů s cedulkami čísel....
V pravo zahnuly a sešli točitýmy schody dolů....Toren si všiml,že jsou vyrobené z pravého Tuchmerského kamene...který se vyskytoval mezi vrcholky hor....
Než se dostaly do předsíně zpoměl si na domov....co asi dělá Sany...a Nelgra...jak se mají...obzvlášt Sany....Sany.
Prošli červenými dveřmi..
Zpomene si vůbec někdy na něj?A uvidí je někdy vůbec?Řekne ji co k ní cítí?...tyto otázky si kladl celou cestu a pomalu začal doufat aby to všechno nebyla pravda.....co když ho zabijí a on se už nevátí....co potom?
Zabrán do myšlenek si nevšiml,že jsou už dávno venku na náměstí.
Dnes byl ale věčí klid než včera...lidé chodily po jednom a nebylo slyšet zvuky a dohady cestujících a obchodníků.
Stánky tu sice byl, ale poněkuď pochmurnější....nikdo kolem nich tu nebyl a majitelé byly zdřejmě bez práce.
Krátily si chvíle povídáním.
Nigel se vydal do leva a Toren nakračoval vedle něj...Kam půjdem?,ozval se potichu.
No,napadlo mě,že tě trochu provedu a seznámím tě s tímhle překrásným městem....tedy pokuď budeš chtít...a pohlédl na Torena.
Dobře,řekl a společně se vydaly skrz Lendover.....
Cestou míjely stovky domů....každý byl svým způsobem jiný a ojediněly....
Domy byly velké,ozdobené a dokonale postavené....
Materiály zdřejmě využívaly s Meninového lesa a určitě měly obchodníky i někde v dolech....
Hlavní cesta byly osázená květinamy ale v okolí nebylo vidět žádné stromy....těžily je pravděpodobně rovnou v lese...
S Nigelem prošli kolem veliké sochy....víš kdo to je?ozval se.
Toren se na postavu zadíval....klobouk měl tvrdě nasazený a kabát vypadal draze...byl s raufské kůže....ta se jen tak nesežene....
Oči byly sice z kamene ale výraz měla socha velmi uplý a přísný....
V žádném případě tohohle muže Toren neznal....
Gratuluji máš to potěšení spatřit elfského badatele Rawalda Tobenského....muže,který objevil podstatu krve Raufa a zakladatele vesnice Tauwen,kde se začaly vyrábět lektvary,po kterých by se ti moc nestýskalo.....a zamyšleně se usmál.
Toren se ještě jednou podíval na sochu Rawalda...tenhle malý,upřený mužík mu nebyl sice sympatický ale po výkladu bratra měl jistou úctu,kterou si zachoval.
Můžeme pokračovat....zeptal se Nigel.
Toren místo odpovědi jen popošel k bratrovi.....ten se vydal dál a společně skoumaly další záhady tohohle města...
Procházely se nejmíň další dvě hodiny.....a oboum kručelo v břichu.
Měli bychom se vrátit....navrhl Toren,když opustily krám z bylynkami.
Jo,Rewa bude naštvaný a hlad mě úplně zžírá....a poplácal se po břichu.
A naštvaný Rewa je opravdu k nevydržení....dořekl Nigel.
Za hodinu v běhu se objevily před budovou,kde strávili noc....
Okamžitě se natlačily do dveří a bez povšimnutí minuly mužíka s brýlemi....vylezli schody a otevřeli dveře....
Rewa seděl na posteli a studoval jistou mapu....Torenovi se zdálo,že je poněkuď stará a pomačkaná.....rozhodně na ni bylo znát roky...tak jako na Rewovi.
Když je spatřil zamrkal očkama a mapu hodil za sebe....Toren se začínal připravovat na křik...ale to se nestalo.
Doufám,že jste se dnes seznámily s Lendoverem jak se patří,protože dnes vyrážíme dál,přímou cestou do Tobruku....a nehodlám ani jednomu říkat důvod,který je velmi závažný a akorát by vám zatížil hlavu...takže si zbalte věci,najíme se a půjdem za tvými přátely...a jestli nám dokáží pomoci bude velmi rád.....ale jinak musíme jít.
Vstal a odešel z pokoje....a udivené bratry nechal v pokoji.
Toren s Nigelem stály jako dvě sochy vedle sebe a tupě na sebe zíraly....chápeš to?zeptaly se oba dva naráz.
Ne.....dořekli společně.
Ale musíme udělat co říkal....ať se nám to líbí nebo ne.
Během chvíle měli zbaleno a sešli se zavazadli dolů do recepce....
Rewa si seděl na židli v rohu a batohy se mu válely u nohou.....tvářil se zamračeně a ustaraně.Něco ho trápilo to bylo jisté...ale co?
Jakmile si všiml společnosti nahodil jistější výraz a stoupl si....připraveni?
Místo odpovědi se podíval na jejich plná záda a nakázal jim ať jdou první....
Nigel se zchopil a vyrazil...
Toren se ohlédl na mužíka,který je všechny provrtával pohledem....a nakonec vyšel za Nigelem.
Rewa se po odchodu zabral do rozhovoru s Nigelem....už zase mi nedůvěřují....zamračil se Toren a snažil se něco zaslechnout....nemělo to cenu,mluvily moc potichu.
Pak ale Nigel něco řekl a Rewa se od něj odpojil a zavítal za Torenem...
Polkl a spustil....s tvým bratrem jsme se dohodli,že zajdeme k jeho přátelům..jídlo musíme nechat až na potom....a zadíval se na něj....snad nám něco nabídnou.
Toren si Rewu změřil pohledem a nejradši by mu něco řekl....ale to si nemohl dovolit...zatím.
Dobře...
Prošli kolem malého krámku a zabočily do leva....před nimi se tyčila dlouhá,prázdná ulice bez jakékoliv známky života....moc se to Torenovi nelíbilo ale nic nenamítal.
Nigel zamířil do zadního domu s červenými dveřmi....Rewa se postavil na pravo od něj a Toren se zapojil ze zadu....
Pak Nigel třikrát zaťukal a všichni vyčkávaly....nastalo ticho přerušující dýcháním společníků.
Když se ticho prolnulo do minuty,někdo přicházel....bylo slyšet našlapující kroky...a pak dveře zavrzaly a v nich se objevil malý,pohledný muž se světlými vlasy.
Byl asi stejně starý jako Toren ale v obličeji byly známky zralosti....oči tmavě,zelené švidraly po každém z nich a pak chlapec konečně promluvil....
Ahoj Nigele...nečekal jsem tě tak brzo....začínáme přece až v zimě.
Já vím Seame ale dnes přicházím z něčím jiným...a usmál se.
Dobře,řeknu otci,že jseš se svýmy přáteli zde,pojďte zatím dále ať nemusíte čekat venku...a otevřel dveře dokořán....
Tři postavy se pomalu nashromaždili v místnosti.
Seam se mezitím vydal za otcem....na Torena zapůsobil dobře a v tu chvíli by si přál aby jeho otec byl stejný....
Během chvíle se ozívaly kroky a ve předu se objevil statný,stejně bělovlasý muž s úsměvem na tváři....Nigele!a oči se muži rozzářili štěstím.
Gonre!vyhrkl ze sebe Nigel a oba se vzájemně objali...náhle se Toren nedivil,proč se pořád těší na další cesty..vždyť ti lidé jsou usměvavý a určitě moc milý.
Vítej,doufám,že se u nás zdržíš.....a mrkl na něj očkem.
Bohužel jsem tu jen na chvíly pak musíme odejít....a otočil se na Torena a Rewu.
Tohle je můj nevlastní bratr Toren a ukázal na něj prstem.
Gonre se usmál a dychtivě potřásl jeho rukou...moc mě těší Torene.
Mě také....vysoukal,potichu ze sebe.
A tohle je Rewa,náš obchodník a můj přítel....
Gonre se vzápětí otočil na Rewu a zatřásl mu rukou stejně jak u Torena.
Ten kdo je přítelem Nigela,je i můj přítel a usmíval se na celé kolo.
Rewa se ovšem tvářil zaraženě...
Pane jestli vás můžu o něco požádat tak.....říkejte mi Gorge tak jako všichni,přerušil ho.
Dobře Gorge,chtěl bych se zeptat jestli máte nějaké informace o okolí města....
Ano to víte,že mám,a určitě se sváma o ně podělím ale pojďte se nejprve najíst...určitě jste hladový... a vyvedl je z místnosti.
Gorgův dům byl velký a prostorový,nábytek měli tak jako většina z Meninového lesa ale okna měla zvláštní obrys..takový jaký Toren neznal.Vůňe se linula celým domem a bylo cítit teplé jídlo....
Seam se připojil k Torenovi....tak ti jsi Nigelův bratr?Hodně o tobě vyprávěl.....jsem rád,že tě můžu poznat.....a poplácal Torena po zádech.
Toren se nepatrně usmál....taky tě rád poznávám Seame.
Seam nadzvedl oči a náhle se objevily v menší hale....
Toren si nemohl odpustit otázku...jak to,že je váš dům tak velký....z venku vypadal menší.
Seam se otočil a vysvětlil jediným slovem....Quile.
Cože?vylezlo udiveně z Torena.
Seam se pousmál nad vykuleným obličejem....promiň,já zapoměl,že se s ním ještě neznáš....je to náš starý přítel a ten nejlepší architekt jakého můžeš,kdy potkat.
Chodí s náma na výpravy....
Toren se zamračil....tak to je nefér....zvolal.
Tentokrát se udivil Seam....no víš,Nigel mě vždycky přesvědčoval o tom,že na ty jejich výpravy nechodí někdo tak mladý jako já...a já jak tak vidím jsem mu pořádně naletěl....
Seam jen zavrtěl hlavou a namítl...
Já jsem s nimi nikdy nešel....můj otec říká to stejné jak Nigel.
Torenovi se trochu zvedla nálada....jsou jen trochu starší než my a......nechápou,že se o sebe umíme postarat....dořekli oba zároveň.
Vidím,že se začínáte přátelit...ozval se ze předu Seamův otec.
Toren kývl hlavou a nakonec byl rád,že se to všechno stalo....konečně má šanci získat nějakého kamaráda.
Se Seamem se na sebe usmály a konečně všichni dorazily do obrovské místnosti...kuchyň.
Z místnosti zaválo teplo a chuť jídla....všude bylo spustu nábytku a uprostřed byl veliký stůl....snad pro celé vojsko.Měl kulatý tvar a na nohách měl podivné,vyryté ornamenty...
Kolem na židlích seděl jeden muž a žena....ta podávala muži polévku a o něčem se bavily....vypadaly vesele.
Podle světlích vlasů si Toren domyslel,že to musí být Seamova matka....
Měla štíhlou postavu a kulatý nos....na sobě měla světlé šaty,které byly umatlané od jídla.
Obličej ji svítil radostí,ikdyž bylo vidět,že si dneska nabrala moc práce.
Muž seděl vzpřímeně v pravo a vlasy,tmavě hnědé mu splívaly s hnědým kabátem,který byl s jemné tkaniny....zdřejmě velmi drahé.
Oči měl zelené a úsměv byl jemně pokřivený....zdřejmě mu žena vyprávěla nějakou zajímavou příhodu.
Jakmile si všimli postav zůstaly civět a až po chvíly je žena uvítala....
Vítej Nigele....a políbila ho na čelo.
Pak střelila pohledem na Torena a usmála se širokým úsměvem....Toren,že?
Jak to....
Nigel tě vychvaloval jak nejvíce moh.....
Aha....dořekl Toren a mrkl na Nigela.
Rewa potřásl ženě rukou a představil se...Rewa Korputský.....těší mě.
Já bych zapoměla....vyhrkla žena....jmenuji se Miren a jak už asi víte jsem manželka Gonreho a pyšná matka Seama....a usmála se stejně jako ti dva.
Muž u stolu si stoupl a dodal...a já jsem prostě Quile....a všem opět podal ruku.
Toren se zadíval na architekta a chtěl se ho zeptat na jeho práci z domem ale než to stačil doříct...Quile ztuhnul.
A pak to samé udělali Gonre se synem a Miren....
Toren se nechápavě otočil a Rewa s Nigelem stály jak přimrazení...co se děje?zeptal se ale odpověď přišla dřív než čekal....
Ostrý,pronikavý zvuk se vydral ze všech stran a výkřiky lidí bylo slyšet i přes pevné zdi domu...
Ten odporný zvuk vycházel zdřejmě z nějakého rohu...
Toren se zadíval na všechny kolem....ti jen zíraly kolem až nakonec Gonre zvolal....
Miren...Seame....Torene...schovte se v domě....a nevycházejte dokud vám neřeknem.
My ostatní tasme zbraně....
Magrové.....jsou tu.
Iky
(..., 7. 10. 2007 21:17)